Obezita vzniká tehdy, když tělo dlouhodobě přijímá více energie, než kolik jí vydá. Jinými slovy – rozhodující je kalorický přebytek. Přesto nelze říct, že by za nadváhu mohlo jen „přejídání“. Velkou roli hraje i kvalita potravin, které jíme. A právě s nezdravým jídlem je mnohem snazší tento přebytek vytvořit.
Obezita už dávno není nemocí bohatých
Ještě před dvěma stoletími byla nadváha symbolem blahobytu. V dobách, kdy byl nedostatek potravin běžnou součástí života, si vyšší vrstvy mohly dovolit jíst dosyta – a také to na nich bylo vidět.
Dnes je situace přesně opačná. V západním světě se obezita častěji týká lidí s nižším příjmem. Důvodem není jen ekonomická dostupnost jídla, ale i rozdíly ve vzdělání, životním stylu a přístupu ke zdraví.
Kvalita jídla rozhoduje
Z výzkumů vyplývá, že lidé s nižšími příjmy častěji konzumují levné, vysoce průmyslově zpracované potraviny. Patří sem sladkosti, limonády, uzeniny, polotovary nebo trvanlivé pečivo. Tyto produkty jsou sice chutné a cenově dostupné, ale zároveň velmi kalorické a výživově chudé.
Oproti tomu lidé, kteří mají více informací o zdravé výživě a přístup k čerstvým surovinám, se většinou stravují pestřeji a zdravěji – což se pozitivně odráží na jejich hmotnosti i zdraví.
Kalorie nejsou všechno
Z čistě fyzikálního pohledu platí, že „jedna kalorie je pořád jedna kalorie“. Tělo ale na různé druhy potravin reaguje jinak.
Například 500 kcal z čokoládové tyčinky sníte během pár minut, zatímco stejné množství energie byste z mrkve museli přijímat celý den. Zpracované potraviny mají totiž vysokou kalorickou hustotu – obsahují hodně energie v malém objemu.
Proč nás průmyslové potraviny nutí jíst víc
Potravinářský průmysl vytváří výrobky tak, aby byly co nejchutnější a návykové. Kombinace cukru, tuku a soli vyvolává silnou dopaminovou reakci v mozku – podobně jako drogy.
Zároveň jsou tyto potraviny zbavené vlákniny, vody i většiny vitamínů. Tělo po nich zůstává hladové, i když už má dost kalorií. Proto je u těchto produktů tak snadné „přejíst se“, aniž bychom si to uvědomili.
Jablko versus tyčinka
Na první pohled může mít jablečná tyčinka podobné složení jako čerstvé jablko – obě obsahují cukr ve formě fruktózy. Jenže v tyčince jde o koncentrovaný sirup, zatímco v ovoci je fruktóza přirozeně vázaná na vlákninu a vodu.
Výsledek? Jablko zasytí, dodá vitamíny a minerály. Tyčinka přinese jen krátkodobý pocit energie a prázdné kalorie.
Ze zdravého jídla se přibírá těžko
Získat nadbytek kalorií z čerstvých, málo zpracovaných potravin je velmi těžké. Kdo jí převážně zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, libové maso a mléčné výrobky, ten se většinou nepřejídá.
Naopak z fast foodů, chipsů nebo sladkostí se kalorický přebytek vytvoří během pár minut. Proto se říká, že množství kalorií rozhoduje, ale kvalita jídla určuje, jak snadno se k nim dostaneme.
Jak přistoupit k hubnutí
Chcete-li zhubnout nebo zabránit obezitě u dětí, nestačí jen hlídat množství jídla. Stejně důležité je zaměřit se na kvalitu potravin.
Denní příjem 2 000 kcal může mít úplně jiný dopad, pokud pochází ze zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a bílkovin – nebo naopak z limonád, sladkostí a polotovarů.
Rozdíl poznáte nejen na váze, ale i na energii, náladě a zdraví.
Shrnutí:
Obezitu nezpůsobuje jen to, že jíme moc, ale hlavně to, co jíme. Zdravé jídlo pomáhá tělu přirozeně udržovat rovnováhu, zatímco průmyslově zpracované potraviny nás nutí jíst víc, než skutečně potřebujeme.
