Prevence v Česku? Spíše formalita než skutečná podpora
Když se dnes zmiňuje „prevence“, většina lidí si vybaví občasnou návštěvu praktického lékaře, občasné screeningové vyšetření nebo očkování. To je určitě důležité. Avšak u nás prevence většinou tímto končí, což představuje zásadní problém. Většina chronických onemocnění, která dnes zatěžují zdravotní systém a rodinné finance, se totiž neobjevuje náhle. Vzniká v rámci každodenního životního stylu, mnohdy již od dětství.
Postrádáme systematický přístup k tomu, co odborníci označují jako primordiální prevenci – tedy snahu omezit vznik rizikových faktorů ještě před tím, než se vůbec začnou projevovat. Současně jako společnost nejsme schopní efektivně pracovat se zdravotní gramotností. Mnoho lidí vlastně přesně neví, co všechno obnáší zdravý životní styl, jak ho dosáhnout, nebo které návyky mají největší vliv. A i když to znají, často jim schází motivace nebo prostředí, které by jim usnadnilo tuto cestu.
Švýcarský model: když prevence není jen pojem, ale součást každodenního života
Ve Švýcarsku je prevence nedílnou součástí zdravotní politiky i každodenního života. Vše začíná už na školách, kde se děti neučí pouze biologická fakta, ale také, jak se postarat o své zdraví. Zdravotní výchova zde není čistě teoretickým předmětem, ale praktickým učením – děti se dozvídají, jak funguje jejich tělo, jak vytvořit zdravý jídelníček, proč je důležité cvičit a spát, a rovněž se učí, jak zvládat stres a orientovat se v moři informací a dezinformací o zdraví.
Jedním z nejzajímavějších projektů je „Bike to School“. Nejde o žádnou povrchní kampaň. Děti se aktivně účastní soutěže, kde získávají body za každý den, kdy do školy nedorazily autem, ale přišly pěšky nebo na kole. Školy soutěží mezi sebou, děti se baví a zároveň si přirozeně uvědomují, že pohyb je součástí každodenního života.
Důležitou roli hrají také zdravotní pojišťovny. Ve Švýcarsku totiž neplní pouze roli plátců za léčbu, ale aktivně se podílejí na podpoře zdraví. Nabízejí svým klientům kurzy o výživě, programy na odvykání kouření a aktivity zaměřené na pohyb. Také zavádějí motivační systémy – například sbírání bodů za účast v preventivních programech, které lze následně vyměnit za různé výhody. Nejde o žádný tlak, ale o chytré pobídky, které podporují zdravý životní styl lidí.
Digitalizace se v oblasti prevence stává stále významnější. Švýcaři ochotně využívají moderní technologie. Existují aplikace, které monitorují pohyb uživatelů a nabízejí jim cvičení přizpůsobené jejich věku a zdravotnímu stavu. Další aplikace poskytují individuálně sestavené jídelníčky či relaxační metody na míru. Zdraví se tak stává součástí každodenního života, není to něco „navíc“, co by si člověk musel složitě plánovat v kalendáři.
K tomu přispívá i přístup veřejných institucí, které se nespoléhají pouze na jednotlivce. Zdravý životní styl je podporován prostředím – města vytvářejí veřejné prostory tak, aby lidé mohli přirozeně chodit, sportovat nebo relaxovat venku. Firmy se zaměřují na duševní zdraví svých zaměstnanců. Prevence se tak stává neviditelnou, ale stále přítomnou součástí každodenního života.
Jaké ponaučení může Česko získat?
Je jasné, že některé aspekty švýcarského modelu jsou dány vyšší ekonomickou silou. Inspirace však neznamená doslovné napodobení. I v Česku bychom mohli učinit několik klíčových kroků, které by se postupně projevily ve zdravější společnosti – a méně zatíženém zdravotnictví.
Klíčové by bylo systematicky rozvíjet zdravotní povědomí již na školách. Není dostatečné, aby se děti naučily, kde se nachází játra a kde ledviny. Musí porozumět tomu, jaká je role spánku, proč je nezbytná rovnováha mezi stresem a relaxací, jak se vyznat v nutričních hodnotách potravin nebo jak si vytvořit zdravé návyky bez krajností. To vše by se mohlo stát součástí běžného vzdělávacího procesu – a tím by se změnil postoj celé generace.
Dalším důležitým krokem je povzbuzení dospělých. Pojišťovny by mohly lidem poskytovat atraktivní výhody za to, že se starají o své zdraví. Například možnost získat příspěvek na sportovní aktivity, zdravou výživu nebo preventivní vzdělávací kurzy. Digitalizace by nám v této oblasti mohla značně usnadnit situaci – aplikace, které propojí zdravotní informace se zpětnou vazbou a praktickými radami, by se mohly stát běžnou součástí každého mobilního zařízení.
Zásadní je ovšem změnit přístup. Musíme přestat vnímat prevenci jako něco povinného a začít ji považovat za investici do budoucnosti. Prevence není dodatečný výdaj. Je to příležitost, jak žít déle, kvalitněji a s menší závislostí na systému, který už nyní čelí svým limitům.
Zdraví začíná dříve, než si uvědomujeme
Příklad ze Švýcarska ukazuje, že když se do preventivních aktivit zapojí celý systém – od vzdělávacích institucí přes zdravotní pojišťovny až po místní samosprávy – může se stát nedílnou součástí běžného života. Ne jako povinnost, ale spíše jako něco, co má smysl. A hlavně jako prvek, který skutečně přináší výsledky.
MUDr. Bc. Jakub Grulich, University of Bern, Switzerland
