„Existuje řada lidí, kteří podporují zdravý životní styl a různé diety a postupy, ale sami trpí poruchou příjmu potravy,“ varuje Sčotková v podcastu Fashion Confession. Podle ní je pro mladé lidi obtížné rozeznat, co je skutečně zdravé a čemu by se měli vyhnout. „Neměli by slepě věřit všemu, co čtou na internetu,“ radí odbornice.
Velký byznys se točí kolem tzv. superpotravin, což jsou potraviny bohaté na vitamíny či živiny. Mezi ně patří například chia semínka, spirulina nebo různé detoxikační prášky. Avšak není třeba si vytvářet iluze. „Žádná superpotravina nedokáže zachránit náš jídelníček, pokud není vyvážený,“ upozorňuje Sčotková. Zároveň zdůrazňuje, že termín superpotravina nemá jasnou definici. „Většina těchto produktů je jen marketingovým trikem, který sice funguje, ale obvykle nemá žádný skutečný zdravotní přínos,“ dodává.
Sčotková přináší konkrétní příklad. „Chia semínka jsou bohatým zdrojem tuku a omega 3 mastných kyselin, ale totéž platí i o lněných semínkách, které také obsahují omega 3 mastné kyseliny a tuky. Ve skutečnosti tuk najdeme i v jiných semenech. Jablko může být označováno za superpotravinu, ale pokud bychom konzumovali pouze jablka, už by to nebylo tak super,“ varuje.
Počet nemocných roste
V minulosti se s problémem poruchy příjmu potravy veřejně vyrovnala i influencerka Mariana Prachařová. Během pandemie covidu trpěla její dcera, která je potomkem Dany Batulkové a Davida Prachaře, tzv. ortorexií. Lidé s touto poruchou jsou posedlí myšlenkou jíst pouze „zdravé“ potraviny a postupně vyřazují stále více jídel, což může vést k podvýživě a sociální izolaci. Původně začíná jako snaha o zdravý životní styl, ale nakonec se stává zdrojem stresu a ohrožením zdraví.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v roce 2010 zaznamenáno 1513 případů poruchy příjmu potravy u dětí a mladistvých a 4053 u dospělých. Od té doby došlo k rapidnímu nárůstu, kdy se v roce 2023 počet případů u dětí více než zdvojnásobil (4073) a stoupá i u dospělých. Odborníci odhadují, že nediagnostikovaných případů může být až 8 % populace a za zvýšením poruch příjmu potravy stojí zejména toxicita sociálních sítí.
Nejběžnější poruchy příjmu potravy:
- Anorexie: jedinec se nadměrně bojí nadváhy a extrémně omezuje příjem potravy, což vede k podvýživě a ohrožení života.
- Bulimie: charakterizováno záchvaty přejídání následovanými „očistou“ (zvracení, užívání projímadel)
- Záchvatovité přejídání: jedinec opakovaně přejídá, často tajně a s pocity viny.
- Ortorexie: posedlost „zdravým“ jídlem, která postupně omezuje jídelníček i sociální život.
- Svalová dysmorfofobie: posedlost nabíráním svalové hmoty, extrémní cvičení a kontrola stravy.
