Vyhoďte chytré hodinky z postele. Dobrá nálada po ránu je nejlepší ukazatel kvalitního spánku

Hovoří se o tom, že kvalitní spánek představuje polovinu zdraví. Co však činí spánek tak zásadním pro naši pohodu a štěstí? Tuto otázku si kladli vědci z britských a evropských akademických institucí – a rozhodli se prověřit ji empiricky. Do výzkumu se zapojilo 109 studentů, kteří byli po dobu dvou týdnů sledováni, jak spí a především jak se cítí po probuzení.

Nešlo však o žádné roční dotazníky, ale o pečlivé sledování. Studenti měli na zápěstí aktigrafy – malé inteligentní zařízení, které zaznamenává, kdy spí a kdy se „pohybují“. Během dne pak pravidelně dostávali otázky na mobil, jak se cítí, jaká je jejich nálada a jak jsou spokojeni se svým životem – a všechny tyto informace si zapisovali do „spánkového deníku“.

Studie je k dispozici zde, nebo na konci článku.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že možná důležitější než sledování, kolik času trávíme v posteli, je to, jak se cítíme po probuzení a zda máme pocit, že jsme spali kvalitně. Tato osobní spokojenost se spánkem se ukázala jako klíčový ukazatel kvalitního nočního odpočinku. Lidé, kteří se ráno probudili s pocitem, že se dobře vyspali, měli vyšší pravděpodobnost prožít úspěšný den, být ve veselejší náladě a celkově se cítit šťastněji se svým životem.

Zajímavé je, že údaje z aktigrafu – například kolik času během noci člověk skutečně prospal – neměly tak silnou vazbu na náladu. Statistiky ukazovaly, že samotná účinnost spánku (kolik času v posteli bylo skutečně spánku věnováno) není pro duševní pohodu tak klíčová, jako to, jak ji vnímáme my sami.

Studie odhalila i několik zajímavých detailů. Například studenti, kteří usínali déle, než byli zvyklí, vykazovali následující den vyšší míru životní spokojenosti. Možná je to způsobeno nervozitou či očekáváním na to, co je čeká zítra.

Dále bylo zjištěno, že kratší spánek, než je jejich obvyklý průměr, může také souviset s větší životní spokojeností. Nebylo by správné to považovat za doporučení, spíše to naznačuje, že vztah mezi délkou spánku a psychickou pohodou nemusí být tak jednoduchý, jak se často domníváme.

Naopak faktory, které by mohly mít významný dopad – jako například tzv. sociální jetlag (rozdíl mezi tím, kdy usínáme o víkendech a kdy během pracovního týdne) – se v této studii neprokázaly jako zvlášť významné.

Na závěr bych chtěl zmínit ještě jednu věc, týkající se současnosti, kdy téměř každý druhý člověk usíná s hodinkami na zápěstí. V této studii sice vědci aplikovali aktigrafy – tedy specializované přístroje určené pro spánkový výzkum – ale tyto přístroje nejsou totéž jako komerční „sledovače spánku“. Ty sice nabízejí řadu grafů a různobarevných údajů, avšak jejich přesnost je minimálně sporná.

Co je však ještě horší, lidé často důvěřují hodinkám více než svému vlastnímu tělu. Jaký to má dopad? Ráno se probudí, cítí se v pořádku, ale hodinky ohlásí „nízkou kvalitu spánku“ – a den je rázem narušen. Tato studie přitom dokazuje, že pro naši náladu a spokojenost je mnohem podstatnější pocit, že jsme měli dobrý spánek, než to, co nám ukáže jakýkoli technologický přístroj.

Hlavní poselství studie je jasné: to, jak se cítíme po probuzení, má větší váhu než čísla z hodinek či jiných nositelných zařízení.

Pro studenty i pro každého jiného to naznačuje, že nemá smysl se honit za „dokonalým“ počtem hodin spánku. Možná bychom se měli více soustředit na to, jak se po noci cítíme, a hledat způsoby, jak zlepšit kvalitu spánku – například vytvořením klidnějšího prostředí, dodržováním pravidelného režimu, nebo tím, že si večer odložíme povinnosti či alkohol.

Na úplném závěru chci dodat, že studie se zaměřila na nálady, pocity a životní spokojenost – nikoli na celkové zdraví. I když je jasné, že delší a kvalitní spánek má pozitivní vliv na naše celkové zdraví ve srovnání s kratším a méně kvalitním spánkem, u našich pocitů během dne to nemusí vždy platit.